Tomáš Loukota: Ze strašnické Jawy do zastoupení Suzuki

Do zastoupení japonské značky Suzuki přivedla šéfa motocyklové sekce Tomáše Loukotu celoživotní vášeň pro motorky, i když svou roli v tom sehrála také náhoda. V rámci své profese ročně najezdí na motorkách dva až tři tisíce kilometrů a zhruba stejně "nalítá" ve volném čase. Rád by si splnil svůj velký sen podívat se na legendární Tourist Trophy na ostrově Man.

Jak jste se dostal ke značce Suzuki?

Bylo to tak, jak to většinou v životě bývá, když se jedná o nějakou zásadní životní změnu. Hlavní roli sehrála náhoda. Přesto, že jsem v osmdesátých letech pracoval jako mladý konstruktér v Jawě ve Strašnících a tudíž jsem měl motocykly jako profesi i koníčka zároveň, první japonský motocykl, samozřejmě ojetý a dovezený Německa, jsem si mohl pořídit až v roce 1992. Původně jsme toužil po čtyřválcové Hondě CBX750F, ale nemohl jsem ji sehnat. Při pátrání po tomto motocykl jsem náhodou narazil na Suzuki DR750S Big z roku 1988 v modro/bílém barevném provedení. Ta motorka mne snad uhranula a já si ji koupil. Když jsem se snažil na tento motocykl sehnat nějaká servisní data a elektrické schéma, zjistil jsem, že v ČR právě vzniká zastoupení značky Suzuki. No a zrovna potřebovali do týmu lidi z oboru.

Co přesně máte v českém zastoupení Suzuki na starosti?

Mojí pracovní náplní je vlastně vše, co se týká motocyklů Suzuki, vyjma poprodejní činnosti, tj. servisu a náhradních dílů.

Můžete popsat svůj běžný pracovní den?

Jelikož je moje pracovní náplň hodně „košatá“, není možné jednoduše popsat jakýsi běžný pracovní den. Ráno standardně začínám kontrolou nově příchozích e-mailů. Ty podle důležitosti mohou i zásadně ovlivnit předpokládaný pracovní program na daný den. Pracovní program může zahrnovat celou škálu různých činnosti od komunikace s maďarskou centrálou přes podporu dealerské sítě, řešení otázek reklamních aktivit, zpracovávání hlášení o prodejích a trhu pro centrálu, podporu pro majitele motocyklů Suzuki formou vystavování různých potvrzení, až po cesty k dealerům Suzuki či k zájemcům o dealerství.

Kolik toho v rámci své práce na motorce najezdíte a kolik ve svém volnu?

V rámci mé pracovní činnosti mohu za rok najet v průměru tak mezi dvěma a třemi tisíci kilometrů. Počet se odvíjí od počtu nově uváděných modelů pro ten který rok, protože před prvním zapůjčením nového modelu k novinářským testům, musí být motocykly řádně zajety a musí na nich být provedena první garanční údržba. Ve volném čase na svém motocyklu ujedu za rok cirka podobný počet kilometrů, tedy asi okolo tří tisíc.

Jaký je Váš oblíbený model?

Rád se svezu na kterémkoliv z modelů značky Suzuki, ale nejblíže mému srdci jsou motocykly kategorie supersport, tedy  řada Suzuki GSX-R.

Jak se loni Suzuki v Česku dařilo?

Loňský rok znamenal pro Suzuki nárůst prodejů o více než 26 procent oproti roku 2018.

Jaké máte plány na letošní rok?

Plány prodejů pro letošní rok jsou cirka lehce nad úrovní prodejních výsledků loňského roku.

Jak trávíte svůj volný čas?

Většinou se věnují dalším aktivitám, které jsou pro mne aktivním odpočinkem. Jezdím pravidelně na inline bruslích, což si sem tam i zpestřím účastí v nějakém závodě na 10 nebo 21 kilometrů. Dalšími koníčky, které jsou z kategorie vyloženě odpočinkových, je fotografování různých zákoutí a zajímavých míst Prahy a rybaření. Rád si také poslechnu kvalitní rockovou hudbu, osobně preferuji léta šedesátá a sedmdesátá.

Jaký nejsilnější zážitek jste na motorce zažil?

Pro mne je každá jízda na motocyklu silným zážitkem, ale nejsilnějším byla v roce 1999 jízda na Suzuki Hayabusa, když na ručička tachometru ukazovala hodnotu rychlosti 310 km/h.

Máte nějaký sen, který si chcete splnit?

Mnoho let si plánuji, že bych se jel podívat do „mekky“ motocyklových závodů na Tourist Trophy na ostrově Man. Prozatím se mi to nepodařilo, ale stále věřím, že si tento sen  v budoucnu splním.