„Zemědělství není špinavé"

Současné zemědělství musí umět vyrobit větší produkci s daleko menším počtem lidí než v minulosti. V oboru dnes pracuje pouze zhruba 0,5 procenta lidí v produktivním věku a vysoké školy musí bojovat s negativním názorem, že práce na poli nebo ve stájích je špinavá. To už ale podle děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavla Ryanta dávno neplatí a počet zemědělců, kteří zavádí moderní trendy včetně například přesného zemědělství, roste. Nově chce fakulta zřídit studijní program nazvaný profesní zemědělství, který by měl zahrnovat více praxe a méně teoretických disciplín.

„S moderní technikou jsme už někde jinde. Zemědělství je strategicky důležité odvětví, mimo jiné kvůli tomu, že se společnost úplně odcizila od přírody a mnozí mají pocit, že potraviny padají z nebe samy. Tento názor přitom podporuje jejich cena a dostupnost,“ uvedl Ryant, podle kterého je úkolem univerzit takzvaná třetí role vedle výzkumu a výuky, což je působení na veřejnost a osvěta. „Potřebujeme mít vlastní potraviny. Všechno si nevyrobíme, ale jako země bychom neměli být závislí na dovozech,“ uvedl Ryant.

Některé negativní názory na zemědělství podle Ryanta ovlivňují i zájem studentů o studium na zemědělsky zaměřených školách. Praxe přitom potřebuje nejen agronomy, ale i rostlináře. „Čistých rostlinářů není mnoho. Během posledních let se ale hlásí o toto studium více zájemců než dříve. Pozitivně mě pak překvapila jejich kvalita. Ze strany praxe je největší zájem právě o rostlináře. Málokterý student před ukončením školy nemá domluvené zaměstnání. Podniky se o ně zajímají ještě během studií. Naopak dostatečný je zájem studentů o zootechniku. Problém je tu však genderový, protože převažují studentky a do stájí a velkých chovů zaměstnavatelé chtějí raději chlapce,“ uvedl Ryant.

Agronomická fakulta MENDELU podala letos žádost o akreditace nových, jak bakalářských, tak magisterských studijních programů. Snahou je mít i profesní obory směřované k reálné spolupráci s praxí. „Jak v bakalářském, tak v navazujícím magisterském studiu máme studijní program, který se nazývá profesní zemědělství, který by měl zahrnovat více praxe a méně teoretických disciplín,“ uvedl Ryant.

Fakulta se podle něj soustřeďuje jak na základní výzkum, některé obory jsou i s přesahem do humánní medicíny, tak na aplikovaný výzkum, který je velmi rozvinutý. „Konkrétně jde o spolupráci s komerčními subjekty na dané téma nebo smluvní výzkum hrazený konkrétními společnostmi nebo zemědělskými podniky,“ uvedl Ryant s tím, že  cílem školy do budoucna je zachytit jak nejnovější trendy, tak generační obměnu v oboru.

FAKTA

Agronomická fakulta MENDELU

  • je přímou pokračovatelkou hospodářského odboru ustanoveného v roce 1919 při vzniku Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ), který umožňoval studium zemědělského inženýrství.
  • Výuka na AF se v současné době realizuje v prezenční a kombinované formě studia.
  • Výzkumnou i pedagogickou činnost na fakultě zajišťuje 14 ústavů a Vědecko-výzkumné pracoviště CEITEC MENDELU. Ročně má fakulta kolem 700 absolventů a cca 2300 studentů.
  • Za 100 let existence fakulty na ní odpromovalo více než 25 000 absolventů v rámci 46 oborů ve 36 specializacích.