International Engineering Fair

Übersetzung nicht verfügbar.

Šmeral, od turbíny po plně automatizované linky na tváření kovů za tepla

Přesně před sto lety, v roce 1918, zde byla vyrobena vůbec první Kaplanova turbína na světě. Jen o dva roky později se přidaly dodnes vyhlášené tvářecí stroje. Těžké lisy (výstředníkové, klikové), buchary nebo tabulové nůžky z dílen brněnského Šmeralu jsou legendární. A firma nechyběla ani jednom mezinárodním "strojíráku", i proto je jí věnován jeden z příběhů výstavy 100RIES v pavilonu A.

Historie společnosti se píše už 157 let, od doby, kdy Ignác Storek na pronajatém pozemku u dnešní Křenové ulice vystavěl slévárnu s kupolní pecí. Rozhodující pro pozdější celosvětovou slávu byla zmiňovaná spolupráce s Viktorem Kaplanem, jehož typ turbíny se v Brně vyráběl až do začátku 50. let, než přešel pod ČKD Blansko.

Virtuální prohlídka 100RIES

Základ dnešního portfolia byl položen v roce 1920, kdy majitelé firmy Storek koupili licenci od rakouské společnosti Brüder Schreb na různé tvářecí stroje. A neméně podstatný je vznik samostatné konstrukční kanceláře a vývoj vlastních strojů. O šikovnosti brněnských konstruktérů svědčí mimo jiné mnoho zlatých medailí z Mezinárodního strojírenského veletrhu. Namátkou za kovací lis (1964), hydraulický buchar (1971), postupový tvářecí automat (1978), postupový tvářecí automat na hotové šrouby (1980), výstředníkový lis (1995) a poslední z loňského ročníku (2017) za inovovaný stroj na technologii příčného klínového válcování. Hlavní oblastí technického rozvoje Šmeralu jsou automatizované tvářecí linky pomocí transferů nebo robotů dodávané zákazníkům na klíč a samostatné tvářecí stroje a další zařízení pro kovárny. Šmeral Brno, a. s., je dnes předním světovým dodavatelem strojů na technologii příčného klínového válcování ocelí a hliníkových slitin.

Letošní expozici společnosti Šmeral Brno najdete v pavilonu B (stánek 39)

Zajímavostí firmy je, že si jejich konstrukční kancelář poradí s modernizací a opravami v podstatě jakýchkoliv tvářecích strojů a je jedno, jakého jsou stáří či značky. Další zajímavost nalezneme v archivu jejich personálního oddělení, kde existují záznamy někdejších zaměstnanců, jako byli např.: herec Vladimír Menšík, současný brněnský biskup Vojtěch Cikrle nebo brněnský primátor ze 70. let Vladimír Štroner.

Na čem vyrostla legenda Šmeral

A na čem například legenda Šmeral vyrostla? Poznáte to mimojiné na výstavě 100ries v pavilonu A a také v expozici společnosti v pavilonu B. Ale vraťme se do "áčka". Um konstruktérů zde dokládají vystavená originální zařízení a také 77 let staré výkresy. Společenskou zajímavostí je, že ten ze 14. 8. 1941 byl nakreslen v den podpisu Atlantické charty o společném postupu USA a Británie proti Hitlerovi. Jde o téměř devítitunový lis, který byl ve firmě Storek a následně i ve Šmeralových závodech Brno vyráběn v období druhé světové války a těsně po ní. Na vystaveném exponátu je patrná provedená rekonstrukce dnes již neexistující firmou Autobrzdy Jablonec, n. p., kdy původní perplex spojka byla nahrazena spojkou lamelovou, a to z důvodů zásadního nedostatku kvalitních hovězích kůží v období těsně po konci války.

Použití stroje bylo především pro tváření za studena – stříhání, ohýbání, mělké tažení i ražení. Vystavený lis EE12A byl vyroben v roce 1950. Torzo stroje, u kterého se určitě zastavíte, bylo ponecháno v takové „barevné úpravě“, v jaké bylo od posledního uživatele odkoupeno zpět.

Druhou lahůdkou je lis (s největší pravděpodobností typového označení EE5), který vyrobila v roce 1926 firma Storek, tedy předchůdce Šmeralu. Stroje obdobného typu v brněnské továrně vznikaly až do konce druhé světové války pod označením EE5 – EE20. Jednalo se o výrobek postavený na základech zakoupené licence od rakouské firmy Bruder Scherb Wien - 1920. Lis byl vyráběn v různých velikostech a modifikacích až do tvářecí síly 20 tun. Vystavený exponát byl dimenzován pro tvářecí sílu 4 t. Původní pohon – jak je patrné z tohoto exponátu – byl pomocí transmise později po 2. světové válce překonstruován na pohon vlastním elektromotorem a spojkou s otočným klínem. Elektrický rozvaděč, jak je patrno, byl  zachován. Vystavený exponát je v provedení s omezeným přestavením zdvihu a bez možnosti přestavování beranu. Jeho použití bylo universální – stříhání, ohýbání, mělké tažení i ražení.

Nastavení cookies

Ke sledování a analýze návštěvnosti na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Tyto soubory mohou obsahovat osobní údaje. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je dle platné legislativy vyžadován váš souhlas.
Příjmout vše