Übersetzung nicht verfügbar.

100 let dopravní policie v Čechách

Druhého září roku 1919 se na pěti nejživějších křižovatkách v Praze postavili muži v černých uniformách s přílbami nezvyklého tvaru a stříbrným odznakem s nápisem Dopravní stráž.

Původně mělo být obsazeno jedenáct pražských křižovatek, ale pro nedostatek mužstva došlo jen na křižovatky Můstek, Prašná brána, Masarykovo nádraží, Anděl a Perštýn. Dopravní stráží zaváděla nová republika do houstnoucí dopravy pomocí předpisů a pravidel dokonalejší systém, s cílem měnit prostřednictvím dozoru a případných represí chování účastníků silničního provozu. Do roku 1914 existovaly pro dvacáté století zcela nevyhovující, víceméně proklamativní nařízení starého mocnářství, po té platil jakýsi silniční řád, ale nefungoval účinný dohled.

Pohyb motorových vozidel, tramvají, povozů a zejména chodců v ulicích velkých měst byl do té doby naprosto spontánní. Bylo proto nutné spolu s rozvojem automobilismu rychle rozšiřovat i řady členů dopravní stráže.  Na venkově byla situace jiná. Problém nebyl v kumulaci vozidel a chodců na malé ploše jako ve městech, ale v koexistenci motorové a na vesnicích hustější nemotorové dopravy. Směr jízdy často určovala zvířata než vozkové, venkovské obyvatelstvo bylo celkově méně disciplinované než lidé ve městech. Přibývalo nočních srážek s neosvětlenými povozy a konfliktů s řidiči motorových vozidel. Dbát na pořádek na venkovských silnicích dostali za úkol četníci nad rámec svých již tak nemalých povinností.

Systémové řešení přineslo až ustavení silničních kontrolních stanic četnictva v roce 1935. Rostoucí hustotu dopravy provázely i negativní důsledky v podobě nehod, které musela dopravní stráž šetřit. Vážnost jejich následků korespondovala s tehdejším stavem komunikací, technickou úrovní vozidel a možnostmi záchranných služeb. Příčiny často stejné jako dnes. Nedodržování předpisů, zejména předepsané rychlosti, nesprávný způsob jízdy i alkohol.

Dopravní policie fungovala poměrně dobře ve všech svých působnostech, včetně prevence a osvěty. Zvládla i důsledky náhlé změny směru jízdy v roce 1939. Československé úřady přechod na pravostranný provoz plánovaly k 1. květnu 1939. 15. března republiku ale obsadil wehrmacht a 26. března 1939 o třetí hodině ranní se v protektorátu Čechy a Morava začalo jezdit vpravo. Následovalo krušné období německé okupace s pronásledováním mnoha i dopravních policistů. Po skončení druhé světové války pokračoval rozvoj silniční dopravy stále se stupňujícím tempem.

Před dopravní policií stály nové výzvy. Hluboké změny po roce 1948 se dotkly zejména personální oblasti. Hlavní úkol dopraváků ale trval dál bez ohledu na politiku. Udržet prostředí silniční dopravy v průběžně se měnících podmínkách, ve kterém se pohybovala obrovská masa lidí i materiálních hodnot, funkční a relativně bezpečné. Setkání s dopravními policisty bývá někdy nepříjemné i drahé, ale o jejím významu zvlášť v dnešní době asi nikdo nepochybuje. Z akceschopnosti dopravní služby policie české republiky, aniž si to uvědomujeme, máme užitek všichni včetně nás motocyklistů.