Übersetzung nicht verfügbar.

Jubileum značky Jawa

Letošní třetí srpnovou sobotu se sjely do Týnce nad Sázavou, přesněji řečeno za řeku do Brodců, stovky motocyklů Jawa různých typů i ročníků. Jejich majitelé si přijeli společně připomenout 90. výročí vzniku značky a zahájení výroby motocyklů.

Své stroje zaparkovali v místech, kde kdysi bývala expedice a parkovaly tam tisíce Jaw v latění a bednách připravených na cestu do různých, často exotických destinací. Podnikatelský příběh Františka Janečka a celá historická řada typů a modelů, některých celosvětově proslulých, sportovní úspěchy a hospodářský i sociální přínos motocyklové výroby po druhé světové válce, je téma stále opakované. Někdo možná něco ví o Rumpálu, ale snad každý zná pojem pérák nebo kývačka.

K historii značky ale také patří její postavení na světovém trhu. A tam patří Jawa k těm úspěšnějším. V šedesátých a sedmdesátých letech patřila k největším výrobcům a dodávala motocykly do desítek zemí všech obyvatelných kontinentů. V padesátých letech byla kapacitně limitována, přesto se populární pérák údajně objevil ve více jak 100 zemích světa.

V méně vyspělých zemích, kde platila ochranářská opatření ve formě omezování dovozu kompletních výrobků s cílem podílet se částečně na jejich výrobě, se jawy z dovezených komponentů montovaly. Bylo tomu tak v Turecku, Egyptě nebo Bolívii. Nejžádanější byla třistapadesátka, která poskytovala přiměřený výkon za rozumnou cenu a ve slušné kvalitě. V dobách tuhého centrálního plánování byla Jawa součástí strategické obchodní výměny s tehdejším Sovětským Svazem. Dodávky u nás žádaných žigulíků (licenční Fiat 124) a zejména plynu a ropy byly kompenzovány v SSSR nedostatkovým spotřebním zbožím, včetně motocyklů Jawa.

Jen třistapadesátek Jawa se do SSSR od roku 1946 vyvezlo na 1,5 milionu. Plné dvě třetiny veškerého exportu. Bohužel každou modernizaci, byť nezbytnou, pokud zdražovala výrobek, ruská strana odmítala. Nějaký vývoj sice probíhal, ale jeho výsledky se v sériové výrobě neprojevovaly. O moderních technologiích se neuvažovalo vůbec. Jedinou výjimkou bylo zavedení dvojitého trubkového rámu u typu 634 vyvolané potřebou bezpečného užití postranního vozíku. Navíc v socialistickém Československu byl motocyklový obor v sedmdesátých letech prohlášen za útlumový.

S nástupem moderní japonské výroby už neměla Jawa na vyspělých trzích šanci. A přesto žije.

V roce 1961 bratři Rustom a Farrukh Irani spustili v indickém Mysore licenční výrobu motocyklů Jawa 250. Po vypršení licenční smlouvy pod názvem Yezdi, což je název jejich rodiště, nikoliv fáma o podobnosti s českým slovem „jezdí“. Stroje Jawa v Indii přežily až do dnešních dnů a s novou silou vstupují na indický trh, a možná nejen indický, kdo ví.

Společnost Mahindra se rozhodla vyrábět motocykl odpovídající potřebám tamního trhu a pokládá za marketingově výhodné dát mu podobu legendární Jawy i zachovat se souhlasem majitele pro Indy charizmatickou ochrannou známku. Víc zatím s tímto projektem týnecká továrna nemá. Ale pozor – je to málo? Značce Jawa se pořád věří, a to je příjemné zjištění.