International Engineering Fair
Translation is not available.

Nesmíme si nechat technologie utéct

Jak moc už zasahuje digitalizace, automatizace či smart služby do našich životů? Zvládáme ještě vůbec chápat současný raketový technologický rozvoj? A jaké jsou názory na to, že by se jednou mohla umělá inteligence lidem vymknout z rukou? O co v automatizaci jde především, aby se stroje řídily samy, a bude za chvíli člověk vůbec potřeba ve výrobě?

Odpovědi na tyto otázky nejsou vůbec jednoduché, některé v dnešní době ani zodpověditelné. Snažili se o to ale odborníci, vědci i zástupci firem na konferenci Vize v automatizaci Průmysl 4.0, která se odehrála na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Už tradičně ji pořádá Elektrotechnická asociace České republiky a Veletrhy Brno ve spolupráci s časopisem Sdělovací technika. První se odehrála v roce 1997, nejdřív ob rok, poslední léta se objevuje v programu MSV každoročně. „Jde o setkání osobností z oblasti automatizace, robotizace a vždy jsme tu chtěli předestřít vize, toho, co se očekává, nastolit filozofická témata, kam se život v etapě Průmyslu 4.0 ponese. Jaké jsou jeho nové znaky, ať jde o to, kam se nasazuje robotika, vztah k umělé inteligenci, jak se posouvá síťování, propojování, struktury,“ zestručnil obsah několikahodinového bloku přednášek František Hýbner z Elektrotechnické asociace. A dodal, že sice jde o veletržní projekt, ale posluchači na něm rozhodně neslyší pouhé prezentace firem. „I ty zde představují svoje trendy, kam směřují a jaké zkušenosti s nasazováním automatizace mají,“ dodal Hybner. Svoje zkušenosti přednesli třeba zástupci ABB, Oracle, Optisolutions nebo Beckhoff.

Celým strojírenským veletrhem rezonuje pojem Průmysl 4.0. „My jsme opravdu v období čtvrté průmyslové revoluce. Řeší se už na vládní úrovni,“ potvrdil Hybner.

Šéfredaktor časopisu Sdělovací technika a moderátor konference Petr Beneš letos nastolil problematiku smart life a udržitelnosti. „Hodně souvisí s digitalizací našeho života. S tím, jak se náš život více stává digitální, ke slovu se dostávají stále častěji smart služby. Jsou základním předpokladem udržitelnosti tohoto vývoje, který v současném digitálním světě můžeme pozorovat,“ míní Beneš.

Průmysl 4.0 v kontextu udržitelnosti byl tématem přednášky Petra J. Kalaše z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Názorně předvedl, co prudký růst technologií a digitálního života znamená z celosvětového hlediska. Na grafech ukázal, že už nastal čas, kdy lidé začínají zaostávat v chápání technologií a je potřeba, aby vysoké školy a odborníci začali pracovat na vyrovnávání. „Zrychlování v oblastech technologií vyžaduje rychlejší schopnost přizpůsobení,“ uvedl Kalaš.

Zda ještě bude zanedlouho člověk vůbec potřeba u výroby, když se celé fabriky dovedou řídit samy, nad tím se zamýšlel Roman Holý z Národního centra Průmyslu 4.0. Vzniklo při Českém učení technickém a Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Zmínil i nedávné varování Elona Muska nad vývojem umělé inteligence, která by se mohla obrátit proti lidem. Podle Holého to není otázka nejbližších let, ale i když by se zamezilo vývoji umělé inteligence v armádě a pro potřeby zbrojařství, vždy budou jedinci a systémy, které toho zneužijí. Varovné signály prý není radno podceňovat.

Plánem národní centra je dostat vize Průmyslu 4.0 do českých firem, zejména těch menších, protože průmyslové giganty si s problematikou dovedou poradit samy. Objevují se ale bariéry, třeba v tom že zejména regionální společnosti mají tento pojem stále zařazený do oblasti sci-fi.

Mluvilo se i tom, kam se vlastně pojem Průmysl 4.0 posunul. Zatímco třeba v Německu jej vnímají jako chytrou automatizaci a robotizaci. „Náš český pohled je spíš o té horizontální komunikaci, kdy spolu v jedné rovině komunikují stroje, výrobní linky, fabriky, procesy a ten robot je z našeho pohledu podmínkou nutnou. Ale ne postačující k tomu, aby byl zaveden pojem Průmysl 4.0,“ poznamenal Jan Prokš z pořádající Elektrotechnické asociace.

Příprava takové konference, která začíná vlastně s ukončením té aktuální, znamená hluboký ponor do problému a odborné scény. „Jsme neustále ve spojení s odborníky, vysokými školami, máme odborného garanta profesora Petra Vavřína, emeritního profesa brněnského VUT. S ním vše konzultujeme,“ uvedl Jan Prokš.

František Hýbner opět vypíchnul hlavní cíl konference: „My se vždycky snažíme popsat nikoliv to, co se právě děje, ten krok dozadu, ale co se očekává, ten krok dopředu.“

More news from the fair trade