Mezinárodní strojírenský veletrh

Bezpečností je nutné se zabývat už před návrhem stroje

Problematika zajištění bezpečnosti strojů a zařízení není jednoduchá. Kompletní postup návrhu bezpečného stroje zahrnuje mnoho norem a úkonů. V rámci MSV se konal seminář pod názvem K čemu a jak správně používat směrnice a normy pro strojní zařízení.

Bezpečností je nutné se zabývat již při začátku návrhu projektu - aplikace a pak ji již co nejlépe zahrnout hned od počátku do samotné mechanické konstrukce strojů. Rizika nebezpečí, která nelze odstranit či potlačit mechanickými prvky, to je konstrukcí stroje, kryty apod. Na zbytkové riziko je pak nutné upozorňovat štítky na strojích a podrobněji v dokumentaci. Bezpečnost strojních zařízení je v moderní vyspělé společnosti nejdůležitější částí každého stroje, zařízení a systému, kde nějaká jeho část vykonává mechanický pohyb. Jde o sadu opatření pro zamezení kontaktu / kolizi stroje během tohoto pohybu s jakoukoliv částí lidské obsluhy. Každý nový stroj umístěný na jednotný volný trh EU v České republice musí plnit základní požadavky a podmínky zákona příslušných nařízení vlády.

Vývoj strojů a zařízení po bezpečnostní stránce není jen čistě problematika norem ČSN EN ISO 13849 a ČSN EN 62 061, ale řídí se daleko širším spektrem standardů, přičemž některé mohou být pro výrobce více závazné a důležitější než obě výše uvedené normy. Jde hlavně o normy pojednávající o problematice základního posouzení bezpečnostního rizika nebo snížení rizika již "v zárodku" vhodnou volbou základní konstrukce a funkce stroje či zařízení. Mnoho informací v těchto normách sice kvalitní a inteligentní konstruktér obvykle aplikuje automaticky, ale přesto je nutné být s nimi seznámen. Například správně tvarově navržené mechanické nosné i funkční prvky (např. minimalizace zbytečných hran, rohů, otvorů, ostrých hrotů apod.) mohou následně výrazně snížit riziko plynoucí z jejich funkce a tím následně snížit konstrukční, technickou i finanční náročnost zajištění bezpečnosti stroje aplikováním množství mechanických krytů a zábran, či elektrických detekčních bezpečnostních prvků.

Dále jde o bezpečnosti elektrických zařízení, kde je nutné chránit lidskou obsluhu před nebezpečím elektrického proudu. Zatímco požadavky zajištění bezpečnosti proti elektrickému proudu jsou všeobecně chápány jako velmi důležité, bezpečnost proti mechanickým pohybům strojů se poměrně dlouho dost často zanedbávala, i když může způsobit stejně závažné úrazy jako úrazy elektrickým proudem. Ne vždy je chování moderních automatických či poloautomatických strojních zařízení předvídatelné, protože jejich pohyb je obvykle řízen programem. Nehledě na neočekávaná chování způsobená chybami či nedořešenými chybovými stavy řízení stroje.

Firmy by měly vždy uvažovat o komplexních systémech a věnovat se všem bezpečnostním komponentům. Z nich pak vytvářet komplexní řešení podle potřeb zákazníků. Totéž platí při dodávkách od subdodavatelů. Součástí výrobního procesu strojů musí být i spolupráce s odborníky zabývajícími se analýzou rizik a možnostmi zvýšení bezpečnosti strojů a strojních zařízení. Někdy však stroje vybavené příliš mnoha bezpečnostními prvky mohou snížit úroveň bezpečnosti právě tak, jako použití nevhodné metody analýzy rizik. Čím více bezpečnostních komponent totiž systém obsahuje, tím větší je nebezpečí výpadku.

Při snižování rizika výrobce nových strojů musí vzít v úvahu během všech fází životního cyklu stroje. Přitom zařízení musí dobře vykonávat svou práci a být ve všech fází výroby funkční. Musí být známy výrobní a provozní náklady stroje, ale též náklady na jeho vyřazení.