International Engineering Fair
Translation is not available.

3Dees přiveze nejvýkonnější tiskárnu pro 3D digitální výrobu. Poprvé se v Česku objeví Colossus, velkorozměrový tisk z recyklátu

Z Belgie už brzy vyrazí zvláštní zásilka – průhledný klimatizovaný kontejner a na MSV se tak vůbec poprvé představí jedna z největších evropských 3D tiskáren. Před 7. říjnem, kdy veletrh startuje, bude kontejner složen u expozice české společnosti 3Dees Industries.

Unikátů bude mít ale mnohem víc. Nejsou to jenom 3D technologie, ale také se představí na MSV v novém kabátě – vlastním designovém pavilonu. Tvar bude prezentován symboly 3Déček, které má ve svém logu a design bude přestavovat symbolicky organickou strukturu, tak typickou pro díly vyrobené dnešními moderními aditivními technologiemi. To hlavní ale bude čekat uvnitř pavilonu. Přestaví se tu zcela nová progresivní 3D technologie, která radikálně posunuje hranici vnímání 3D tisku. „Vytisknout řádově stovek a tisíce kusů dílů během několika hodin? To je dnešní realita 3D digitální výroby… a tak ji chceme dnes představit mnoha českým firmám, které chtějí rychle inovovat své výrobky a překážkou byla třeba nákladná výroba vstřikovacích forem pro „rozjezd“ výroby a ještě nákladnější změny během procesu sériové výroby. Technologie není určena dnes jenom velkým firmám se silným kapitálem, ale také menším firmám, které nemají výrobní zázemí a mohou tak rychle přejít od prototypu do hotového konečného produktu,“ říká Daniel Adam z 3Dees Industries. Příkladem je třeba český výrobce silničních kol, kde je již výroba několika komponentů řešena představovanou 3D technologií. Najdete je mezi pavilony P a F a zde určitě pochopíte občas až nehmatatelná témata jako Průmysl 4.0, digitální továrna a cirkulární ekonomika, jak tvrdí společníci Daniel Adam a Ondřej Štefek.

Všechno to zní moc dobře. S čím se tedy návštěvníci seznámí?

Adam: Zabýváme se 3D technologiemi již mnoho let, vlastně osobně více než dvacet let. Nastupující bouřlivý vývoj 3D technologie přináší s sebou zcela nové postupy, překonávají stávající limity, a proto chceme tematiku 3D tisku prezentovat také jiným způsobem, než je obecně vnímán a znám. Zaprvé letos představíme celosvětově unikátním systém pro 3D digitální výrobu. Zadruhé přivezeme zajímavou 3D tiskárnu, která využívá granulát z recyklovaných plastů a dokáže z tohoto plastu vytisknout v krátké chvíli například židli. Bude to v České republice premiéra. Protože jsou tyto technologie velmi důležité pro české firmy, chceme to pojmout opravdu trochu jinak – budeme mít svůj vlastní pavilon. Spolupracujeme s anglickou firmou, která je špičkou v tomto oboru a vytváří zajímavé designové pavilony. Ten náš bude na volné ploše K, tedy mezi P a V.

Štefek: Řešení od firmy HP, které představíme, je reálná digitální výroba. O ní se pořád hovoří, je to ale stále takový yetti, stejně jako Průmysl 4.0. Laik si ale moc nedovede představit, co to vlastně je. My ukážeme, že co už třeba reálně na trhu a ve výrobě funguje. Ukážeme hardware a vytištěné předměty, objem dílů, aby byla vidět produktivita, kterou dnes průmyslové tiskárny zvládnou. 3D tisk má většina veřejnosti zafixovaný díky Josefu Průšovi, stavebnicím a stolním 3D tiskárnám. Tady ale uvidí pravé velké výrobní zařízení, které navíc spadá do tématu cirkulární ekonomiky. Z něj takřka žádný odpad nevychází, protože co se nespotřebuje, se použije znovu pro další tisk. A ta největší tiskárna v Evropě zase pro změnu používá granulát z recyklovaného plastu, například PETek, z nich se dají tisknout třeba krásné designové židle.

Adam: Tiskárna nazvaná Colossus ještě nikdy v České republice nebyla, stejně tak se zde bude mít premiéru HP Jet Fusion technologie 3D tisku, která dnes představuje světovou špičku v oblasti 3D digitální výroby a je dnes vůbec nejproduktivnější  3D aditivní technologií. HP 3D tiskárny jsou už téměř dva roky využívány také v České republice pro rychlou výrobu prototypových a sériových dílů, ale letos představujeme zcela nový systém, který je ještě produktivnější a přesnější.

Jak to bude na MSV vypadat?

Štefek: V případě technologie HP budeme vycházet z 3D dat konkrétního dílu, ta jsou naprosto nezbytná. Představte si, že máte nějaký tiskový prostor, který můžete využít a je ve vašem zájmu jej využít efektivně. U běžných 3D tiskáren tisknete na jedné ploše a pomalu. Tady můžete tisknout třeba za 10 hodin 400 obrouček na brýle. Plno věcí i denní spotřeby vzniká pomocí vstřikolisu, třeba tahle obyčejná propiska. Tenhle systém pro 3D digitální výrobu se může stát jeho konkurentem. Češi, a teď myslím třeba konstruktéry, o těchto nekonečných výrobních možnostech pořád neví. Přitom právě na nápadu designéra to celé stojí, na jeho umu, zkušenostech a představivosti.

3D tisk vládne světu, ale nebojí se jej v továrnách nebo nejdou pořád raději zavedenými a osvědčenými postupy?

Štefek: Já bych neřekl, že se bojí. Spíš jsou zvyklí na tradiční výrobní metody, takže zde panuje určitá rezistence. Právě proto jim chceme ukázat možnosti a varianty produkce a její nákladovost. Když se vám pak otevřou dveře ve firmách, což se nám povedlo třeba ve Škoda Auto nebo ostravské Invent Medical, už pak dokáží 3D tisk skvěle využít. Ale jde právě o to – prolomit ledy.

Adam: Technologie HP je mladá, začala před třemi lety, dostala se na čelo a momentálně nemá konkurenci, třeba v rychlosti. Už dva roky běží právě ve škodovce a dělají na tom mnoho a mnoho dílů, které se zastavují přímo do prototypových vozů, které jdou na zkoušky. Nebo v oblasti medicíny, využívá se například pro výrobu rovnátek, vložek do bot či výrobu helmiček. Co je ale důležité pro strojírenský veletrh: chceme ukázat, že firmy mohou inovovat rychleji a levněji. Když si představíme, že na výrobu jednoho menšího zařízení je třeba vyrobit deset vstřikovacích forem, tak výroba jediné může stát několik milionů korun a firma je musí používat třeba pět let, aby se jí investice vyplatila. S HP technologií se dají hned od začátku dělat tisíce kusů dílů, postupně je inovovat, vylepšovat a pak pro sériovou výrobu vytvořit tu nejlepší a ideální formu. Chceme se na dnešní výrobu podívat i z jiné strany, mám na mysli recyklovaný materiál, jehož použití může být zajímavé i třeba pro výrobce nábytku, forem při výrobě aut nebo vytvářet čistě designové předměty do interiérů či exteriérů.  Řešíme také komplexní dodávku 3D technologií, které zahrnují například 3D skenovací systémy, 3D tisk pískových forem nebo plastových dílů pro slévárenství. Nabízíme SW řešení a také poradíme s výběrem nejvhodnější technologie.

Štefek: V pavilonu budeme mít i další speciální věc, a to jízdní kolo mladé české firmy Repete, která dělá krásné bicykly. Těm jsme tiskli několik finálních součástí do rámu, takže se představíme i naprosto laické veřejnosti.

Povězte mi něco o zmiňované největší tiskárně.

Adam: Ono je to vždy ošemetné, když se řekne největší. Ale fakticky a fyzicky je opravdu největší. Dokáže vytvářet díly velkých velikosti a velkou rychlostí – židli vytiskne za dvě hodiny. Mohou to být díly velké dva a půl metru. Běžné 3D tiskárny zpracovávají několik gramů plastu za hodinu, tahle 15 kilogramů. Navíc je máte z levného recyklovaného granulátu.

Takže k této tiskárně není potřeba „plastový drát“ namotaný na kolečku?

Adam: Ano, přesně tak. Jde o stejný materiál, který se používá ve vstřikovnách plastů. Do stroje se nasává granulát, ten se taví přes trysku až těsně před tvorbou vlákna, které se nanáší.

Jak ji do Brna dopravíte?

Štefek: Naloží se v Belgii do speciálního průhledného kontejneru, který pak bude stát i na MSV, kde návštěvníci uvidí, jak běží. Kontejner nepotřebuje zastřešení, je klimatizovaný, takže vlastně tiskárnu můžete kdekoliv složit a může začít okamžitě fungovat.

Kdo tiskárnu vyrábí?

Adam: Je to Colossus z Belgie, mladá a rozvíjející se firma. Dodávají do Spojených států, Saúdské Arábie, jsou skvělí na designové věci obecně. Doma v Belgii se velmi zapojují do ekologických aktivit a využívají právě co nejvíc recyklátů. Dnes se už mnoho věcí dá vyrobit právě pro nábytek, části, které nejsou viditelné a jinak by se musely vytvářet ručně z drahého dřeva. Já v tom vidím velkou budoucnost.

Jak už jsme říkali, 3D tisk jede na plné obrátky. Je konkrétně v Česku velká konkurence?

Štefek: Záleží na segmentu. Je zde velké zastoupení v oblasti malých stolních 3D tiskáren. Tím, že jsou cenově dostupné, tahle část trhu je uspokojena. Dodavatelů komplexních průmyslových technologií zajišťující i bleskový servis, už tolik není. Co se týká HP tiskáren, tak to jsou už rovnou hotová výrobní zařízení s obrovskou produktivitou. Tohle je doslova ona skloňovaná digitální továrna. Dnes už jsou haly, kde takových strojů stojí 50 a denně vyrobí třeba 50 tisíc forem na rovnátka.

My stále mluvíme o společnosti HP, máte na mysli Hewlett Packard?

Adam: Ano, všichni ji známe jako výrobce zařízení do kanceláří a málokdo ví, že už nějakou dobu dominuje trhu s 3D technologiemi. Stejně jako to, že mají největší vývojové středisko 3D tisku v Evropě, bylo otevřeno letos v létě v Barceloně. Na MSV přivezeme tu nejvýkonnější, která byla taktéž v létě celosvětově představena. Je potřeba říct, že nejde o žádná levná zařízení, ale jejich následná výroba a využití jsou velmi levné a rychlé, taková tužka je na světě za několik vteřin. A při tisku několik set nebo tisíc kusů je výhodnější, než v případě investic do forem pro vstřikování plastů, které se vyplatí při statisících kusech za měsíc.

Dá se říci, opravdu obecně, co je na 3D tisku nejdražší?

Štefek: Člověk, ten, který vytvoří daný model. Pomocí 3D tiskáren dnes opravdu vyrobíte už cokoliv. A teď záleží na konstruktérovi, co vymyslí, s jakým nápadem přijde, aby využil své fantazie a toho, co technologie dokáže. Největší investice stále míří do šikovných lidí. Průmyslovou 3D tiskárnu dnes může ovládat kdokoliv, i bez větší kvalifikace. Kdyby u každé tiskárny stál vystudovaný strojní inženýr, nedávalo by to smysl a firma by se nedoplatila. To nejdražší je tedy vstup – člověk a jeho nápad.

Adam: Ale velmi důležitá je i efektivita, potažmo cena konečného výrobku. Jeho cena bude klesat pouze tehdy, pokud zařízení bude dobře a smysluplně vytíženo. Prostě, aby se nestalo, že společnost nakoupí kvalitní 3D tiskárnu, ale nakonec s ní nepracuje, protože při malém využití je provoz drahý. To se stalo třeba školám, které nakoupily 3D tiskárny, ale mnoho z nich s nimi vůbec nepracuje, protože jen ten „plastový drát“ a provoz jsou velmi nákladný. Chtěli bychom dosáhnout toho, aby se myšlenka 3D tisku stala součástí vývoje nových zařízení, nových výrobků. V následujících letech přijde v tomto směru k velkému a tryskovému vývoji.