Festival chutí

Translation is not available.

Minipivovary frčí, stávají se z nich samostatné turistické cíle

Unikátní památka, zajímavý příběh, kouzlo místa. Mnoho důvodů vyláká Čechy ven s batohem. A pokud je po cestě nějaký malý pivovar, tím lépe. S velkým rozvojem domácí turistiky přišel i boom regionálních minipivovarů. Nadneseně řečeno, každý týden v roce jeden vznikne.

Momentálně víme asi o 360 takovýchto podnicích, další čtyřicítka čeká na poslední povolení. Takže můžeme mluvit o čtyřech stovkách,“ vypočítal Radovan Koudelka z Českomoravského svazu minipivovarů. Jen za loňských rok ví o čtyřicítce nových „přírůstků“. A jak už bylo řečeno, málokterý vznikne na zelené louce. Stále více oblíbené podniky s výstavem do 10 tisíc hektolitrů navazují na někdejší tradici, vyrostou u turisticky významných míst.

Jejich dobroty bude možné ochutnat od 1. do 3. března na Festivalu chutí, který se odehraje na brněnském výstavišti v pavilonu C a je součástí tradičních veletrhů potravin a nápojů Salima.

Minipivovary se za posledních pět let staly fenoménem. Třeba v Královehradeckém a Pardubickém kraji je místních 28 regionálních pivovarů natolik zásadních, že získaly svůj samostatný web i speciální tištěnou mapu. Pokřtěna byla taktéž v Brně, na lednových veletrzích GO a Regiontour. „Minipivovary stále přibývají. Třeba nedávno i v Peci pod Sněžkou, další dva se na územ kraje připravují,“ poznamenal pro ČTK Pavel Hečko, radní hradeckého kraje pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

Jen v Krkonoších funguje šest minipivovarů, některé z nich přímo na horských boudách a spojuje je speciální pivní stezka. Raritou je ten na Luční boudě (1410 m n. m.), který je nejvýše položeným podobným zařízením v republice. Na pivně laděné horské výlety mohou vyrazit zájemci také na Šumavě. „Velký rozmach jsme zaznamenali také na jižní Moravě, což je zajímavé vzhledem k vinařskému zaměření regionu. Největší koncentrace minipivovarů je stabilně v Praze a Středočeském kraji,“ poznamenal Koudelka.

Móda minipivovarů je skvělou možností, jak propagovat přilehlé i nové turistické cíle a samotné testování regionálních piv je zajímavou turistickou atrakcí. 

Pro třetinu turistů je minipivovar cíl

Nahrávají tomu i čísla, která vzešla z průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). Tři turisté z deseti malé pivovary vyhledávají jako svojí cílovou destinaci, téměř polovina zákazníků je připravena si za lokální zlatý mok i připlatit.

Exkluzivní průzkum pro AMSP ČR prováděla agentura Ipsos loni v červenci na vzorku 525 spotřebitelů. Z nich 81 % bylo připraveno ochutnat specifické regionální pivo z malého pivovaru. 14 % návštěvníků regionů dokonce malý lokální pivovar nebo hospodu s vlastní značkou piva vyhledává jako zajímavý turistický cíl. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají. Pouze jedno procento tuzemských spotřebitelů pivo z minipivovarů odmítá.

41 % procent respondentů baví testování lokálních piv, více jak třetina očekává specifickou a originální chuť a 30 % návštěvníků chce podporovat lokální podnikatele, kteří pivo produkují. Každý pátý turista si pak pivo propojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.

„Skutečnost, že regionální pivovary se stávají turistickým hitem, dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a 9 procent se tak chystá učinit“, uvedl Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury na výzkum trhu Ipsos.

Velkých pivovarů je v České republice 45 a tvoří 98 procent veškerého výstavu, který byl v roce 2016 20 milionů hektolitrů. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region. „To je jejich síla. Každý měsíc mohou vytvořit nový speciál, to u velkovýroby není možné,“ popsal Radovan Koudelka. I v případě minipivovarů je gró výroby tradiční ležák plzeňského typu, zkouší se však právě belgická piva, ale a podobně.

A co je kromě příběhu pro minipivovar důležité? „Samozřejmě sládek, ten je vlastně takový šéfkuchař a za jeho výtvory se – stejně jako v restauraci – zákazníci vrací,“ řekl Koudelka ze svazu minipivovarů. Těch je vzhledem k raketovému nárůstu podniků nedostatek a právě i svaz se zasazuje o jejich vyšší počet a vzdělávání. Situace se řeší například i tak, že jeden sládek spolupracuje s více podniky a v každém minipivovaru má spolehlivého odborníka, který „jeho“ pivo pohlídá.

Dnešních 400 regionálních pivovarů je vysoké číslo, za 1. republiky jich bylo ale ještě o 300 víc. Tvrdí to Stanislav Musil ve své knize Sláva a zánik pražských pivovarů. Podle jeho údajů bylo v roce 1913 na území českých zemí více než 700 pivovarů, přitom jen v Praze 63.

 

Nastavení cookies

Ke sledování a analýze návštěvnosti na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Tyto soubory mohou obsahovat osobní údaje. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je dle platné legislativy vyžadován váš souhlas.
Příjmout vše