Translation is not available.

Žijeme ve zdravém prostředí? Podle přednášky Aleny Rubinové jak kde

Kvůli prachovým částicím v některých oblastech umírá předčasně až 14 % Čechů. V Brně je větší problém s oxidy dusíku, ale ani jejich koncentrace většinu roku nejsou takové, že by kvůli nim Brňané neměli třeba jezdit na kole. Pro kvalitu vnitřního prostředí je nejdůležitější přirozené větrání.

Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví asi z 20 % a jeho základem je právě kvalita vzduchu, který dýcháme. Proto stát monitoruje kvalitu venkovního ovzduší, která je problematická hlavně ve velkých městech, průmyslových oblastech a v blízkosti velkých komunikací. Ale ještě větší roli hraje vzduch uvnitř budov, kde v současnosti trávíme naprostou většinu času. Alena Rubinová, která se na Fakultě stavební VUT v Brně věnuje mimo jiné analýzám vnitřního prostředí budov, se v přednášce na Stavebním veletrhu věnovala oběma, protože venkovní prostředí ovlivňuje i kvalitu vnitřního.

Ve venkovním ovzduší se sleduje především obsah prachových částic a oxidů dusíku. Prach je tím nebezpečnější, čím je menší, protože nejjemnější částice pronikají až do plicních sklípků. K jejich dopadům patří zvýšené riziko astmatu a v případě karcinogenního prachu vznik nádorových onemocnění. Jak informovala Alena Rubinová, nárůst jemných prachových částic v ovzduší o 10 μg/m3 podle průzkumu realizovaného v Evropě a v Severní Americe zvyšuje úmrtnost exponované populace o 6,2 %. V České republice se podle ní vlivem jemných prachových částic zvyšuje předčasná úmrtnost o 1 % až 14 % podle lokality. Nejhorší situace je na Ostravsku, ale původcem tamních problémů nejsou jen místní znečišťovatelé. V rámci celé Evropské unie jsou totiž nejvyšší koncentrace prachu v Polsku a v severní Itálii. A právě z průmyslového jižního Polska se při nepříznivých povětrnostních podmínkách dostávají prachové částice nejen na Ostravsko, ale i dále směrem na Olomouc a k Brnu. V České republice má na produkci prachu až třípětinový podíl lokální vytápění domácností, následují polní práce s podílem necelých 9 %, zatímco vliv dříve pranýřované veřejné energetiky klesl pod 4 %.

Ve vnějším ovzduší se sleduje také obsah oxidů dusíku, které zhoršují přenos kyslíku z plic do krevního oběhu a způsobují různá onemocnění dýchacích cest. Největším zdrojem NOx je doprava, která celkově odpovídá za víc než třetinu emisí, následuje veřejná energetika, teplárenství a chemický průmysl. „Zatímco zatížení prachem je v Brně rozloženo téměř rovnoměrně, problém s oxidy dusíku je největší v oblastech se silnou dopravou,“ řekla Alena Rubinová, která kvalitu ovzduší ve městě sleduje. Nejhorší situace je kolem dálnic, v jižní části města a v úzkých ulicích městského silničního okruhu. Přesto je na tom Brno ještě relativně dobře a třeba jízdy na kole se občané podle naměřených hodnot nemusí bát.

V interiérech budov zhoršují kvalitu vzduchu příměsi toxických plynů, odérových látek i obsah mikrobů. Zpravidla se měří pouze obsah CO2, což je nejlepší ukazatel kvality vzduchu. Jeho zvýšená koncentrace pak ukazuje i na vysoký obsah dalších škodlivých látek. Při mírně vyšší koncentraci CO2 nad 2000 ppm lidé pociťují únavu a nižší mentální výkonnost, obtížněji se soustředí. To je častý problém ve školních třídách, které jsou kvalitně tepelně zaizolované a málo se tam větrá. Vysoké koncentrace CO2 nad 5000 ppm se projevují silnou bolestí hlavy a dalšími zdravotními problémy. „Přirozené větrání je tím nejjednodušším způsobem nápravy špatné kvality vnitřního vzduchu,“ zdůraznila Alena Rubinová.

More news from the fair trade