TECHAGRO

Vodu z pole nepustíme

Na veletrzích Techagro, Biomasa a Silva Regina se historicky poprvé udělovaly diplomy Soil Water Retention Friendly, tedy strojům a technologiím, které pomáhají udržet vodu v krajině. Tři diplomy putují ke dvěma českým firmám - P&L z Biskupic u Luhačovic a OPaLL-AGRI z Dolních Životic na Opavsku.

Velká sucha, která se poslední desetiletí opakovaně vracejí a již v květnu či červnu je půda vyschlá až metr pod povrch, jsou velký problém. Důvodem je i fakt, že voda nemá šanci se na polích a pozemcích udržet.

Jak tomu napomoci, co dělat, aby se vláha z krajiny neztrácela, řeší dnes samotní zemědělci, ale také vývojáři a vědci. K diskusi chtějí přispět odborné veletrhy Techagro, Biomasa a Silva Regina – letos poprvé se zde rozdávaly diplomy v kategorii nazvané Soil Water Retention Friendly. Jak již anglický název napovídá, jedná se o ocenění za příznivé působení stroje nebo technologie na půdní vlastnosti (fyzikální, chemické či biologické) vedoucí ke zlepšení retenční funkce půdy. Komise se rozhodla ocenit tři produkty, a to českých firem.

Dva diplomy si odnesla společnost P&L z Biskupic u Luhačovic, třetí OPaLL-AGRI z Dolních Životic na Opavsku.

Hvězda P&L

P&L se dá označit – pohledu ocenění v soutěži GRAND PRIX - za hvězdu letošních zemědělských a lesnických veletrhů. Jejich Eco Tiller 600 a Varior 500 kromě „k vodě přátelské“ kategorie pobraly GRAND PRIX Techagro a Cenu časopisu Farmář.

Jejich Eco Tiller je stroj na pásové zpracování půdy a úplnou novinkou, která má na Techagru svoji odbornou premiéru.

Dva roky se stroj testoval na polích v různých podmínkách. Myšlenka vyrobit stroj pro technologii zvanou Strip Till vznikla zhruba před čtyřmi lety, kdy firma s vědci z výzkumných ústavů řešila, s čím by mohli zaujmout zemědělce, kteří pěstují kukuřici v oblastech ohrožených erozí. Výsledkem je Eco Tiller. „Pásové zpracování půdy je primárně určeno pro ochranu půdy, zlepšení vodního režimu v půdě a energetickou úsporu. Vodní režim půdy je ovlivněn preferenčním tokem vody do kořenové zóny v pásech pěstovaných plodin. Zpracování půdy navrženým strojem vykazuje prokazatelný protierozní efekt, kdy dojde ke snížení povrchového odtoku, zejména na svažitých pozemcích,“ zhodnotila komise.

Té učaroval i kypřič brambor Varior 500, na němž také společnost pracovala s řadou výzkumných ústavů. Ocenění si proto s jednatelem P&L Antonínem Šedkem převzal i Pavel Růžek z Výzkumného ústavu pro rostlinnou výrobu v Praze-Ruzyni.

Konstrukce stroje je od samého počátku určena pro zlepšení retenčních schopností půdy infiltrací vody ze srážek nebo závlahy. Současně vytváří vhodné podmínky pro efektivní využití živin včetně povrchové a podpovrchové kultivace hrůbků a brázd. „Při použití tohoto stroje dochází k rozrušení půdní krusty na povrchů hrůbků a vytváří nebo obnovuje důlky a hrázky v nekolejové brázdě,“ vysvětlila svoji volbu letošní porota.

Stroj je kromě svých vlastností zajímavý i svou konstrukcí a vybavením, řada součástí je unikátní a patentově chráněna.

Citlivý silák Hector

Na historicky první diplom Soil Water Retention Friendly dosáhl i hloubkový podrývák Hector 3H společnosti OPaLL-AGRI.

Je to stroj, který pomůže poli i louce. Hector sice podryje půdu do hloubky 45 centimetrů, ale zároveň ji nepromíchává, ale provzdušňuje a kypří. Taková zemina dovede zadržet více vláhy. I Hector zažívá v Brně svoji premiéru. Firma jeho vznikem reagovala na přání zemědělců a trend být k půdě šetrnější. A „citlivý silák“ má další plus - díky maximálnímu využití hydraulických prvků je nenáročný na seřízení a je lépe chráněn před poškozením. Je nenáročný na tahovou sílu, příznivá je i jeho cena, což jsou důležité ekonomické ukazatele.

Soil Water Retention Friendly

Rozšíření soutěže GRAND PRIX je reakcí jednak na stále zhoršující se vlastnosti půdy nejen v České republice a jednak na globální klimatickou změnu a z ní plynoucí změny v rozložení srážek. Velká sucha, která se poslední desetiletí opakovaně vrací a již v květnu či červnu je půda vyschlá až metr pod povrch, jsou velký problém. Zemědělci odepisují velké části své úrody. „Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet o použité technice, technologii, skladbě plodin a vzít v potaz změny srážkového režimu, které nastávají,“ říká Jiří Mašek, šéf letošní poroty a také děkan Technické fakulty na České zemědělské univerzitě v Praze.

Vláhy a srážkových úhrnů podle něj nepřichází v rámci České republiky zase o tolik méně jako před několika desítkami let, ale přichází jindy a zejména s jinou intenzitou a mění se i v jednotlivých regionech. Nejsou to dlouhodobé deště, ale prudké lijáky jen v několika dávkách. V řadě případů po takových prudkých srážkách se na povrchu půdy vytváří nepropustná krusta, po níž voda z dalšího lijáku steče pryč a nemá šanci se vsáknout. Hlavně na jižní Moravě pak opravdu došlo k masivnímu poklesu srážek se všemi negativními vlivy na krajinu i zemědělskou produkci. „Z pohledu celé republiky je tak srážkový úhrn sice nižší, než býval, ale nikoliv drastický. Nastává doba, kdy je potřeba se mu přizpůsobit a co největší množství „rychle spadlé“ vody udržet v krajině,“ poznamenal Mašek.

Ke zmírnění důsledku může pomoci kvalitní půda, která je schopna zadržet co největší množství vody. K ní se lze „dopracovat“ i použitím vhodných strojů a technologií. Proto bylo do soutěže Grand Prix zařazeno udělení speciální plakety, které pomůže zvýraznit stroje a technologie zlepšující retenční vlastnosti půdy. Čím se takové exponáty vyznačují? „Je to o přístupu či filosofii, zda naplňuje myšlenku zadržení vody v krajině. Přizvali jsme letos kolegy, kteří se tímto tématem a technologiemi na zadržení vody v krajině dlouhodobě zabývají. Obecně jde o zařízení, která jsou k půdě přátelská, což může být třeba i typem pojezdového mechanizmu,“ uvedl předseda hodnotitelské komise.

Speciální stroje přátelské k půdě se sestavují a vyvíjejí, nakonec ale vždy záleží na zemědělci, zda jej použije ve správnou dobu. „Technika a technologie, to je alfa a omega. Jenže… Můžeme mít velmi kvalitní a promyšlený stroj, ale pokud jej použijeme v nevhodnou dobu, například kdy půda není v optimální vlhkosti, uděláme víc škody než užitku. Působením pracovních nástrojů i pojezdového mechanizmu dojde k nežádoucímu zhutnění půdy, čímž se změní její objemová hmotnost i její pórovitost a srážková voda pak nemá šanci se vsakovat,“ vysvětlil Mašek.

Jiří Mašek se funkce ujal již podruhé a navíc zemědělské technice se věnuje celý svůj život. Jaké jsou momentálně trendy v tomto oboru? „Jednoznačně zvětšující se šíře záběru. Stroje se pak musejí méně otáčet a na poli je tak méně přejezdů, které mohou půdu poškozovat. Jenže pokud chceme větší pracovní záběr, musíme použít silnější a tedy i těžší traktor. Pak ale záleží na pneumatikách případně jiném typu podvozku… Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet. Nesmíme nikdy dopustit to, aby se z půdy stal jen „držák na kořeny“, ale aby i nadále půda zůstala živým organizmem, který bude symbioticky koexistovat s lidským druhem,“ dodal.


Nastavení cookies

Ke sledování a analýze návštěvnosti na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Tyto soubory mohou obsahovat osobní údaje. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je dle platné legislativy vyžadován váš souhlas.
Příjmout vše